Postní doba

05.02.2016 21:16

Liturgické údobí postní doby, jež připomíná čtyřicet dní, které Ježíš strávil na poušti, je pro každého pokřťeného mocnou výzvou k obrácení, aby vnitřně obnoven dospěl k slavení Velikonoc, slavné památce spásy.

Byl to Duch, který vedl Krista do pouště (srv. Lk 4,1), aby tam byl pokoušen ďáblem. I křesťan, jehož vnitřní život řídí týž Duch, kterého přijal ve křtu a při biřmování, je povolán, aby denně, podporován Kristovou milostí, čelil boji o víru. Postní doba je "příhodný čas" pro hlubokou prověrku vlastního života ve světle Božího slova.
(Jan Pavel II.)
/KT 10-98/

+

Zkus v postní době ze svého života něco odstranit, co ti bere čas a co není tak důležité a potřebné. A do uvolněného prostoru vpusť Boha...
(P. Aleš Opatrný)

+

Postní doba je od nejstarších dob chápána jako příprava na velikonoční tajemství. Po celou dobu postní se katechumeni připravovali na přijetí křtu, kterého se jim dostalo o velikonocích, a celá obec věřících prožívala s nimi tuto přípravu.
(Podle R. Dacíka OP)
/Žij a modli se s církví - samizdat/

+

Postní doba
- nejen chlebem živ je člověk
- ušetřené peníze za jídlo dát jako almužnu
- očekávání nového, staré končí
- držím se zpět, aby měl prostor Bůh
- čas Boží přízně, ale i pokušení
- cesta zjednodušení života

+

Pamatuj člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš!
Pomíjivost, ano, to znamená popel! Pomíjivost naši, ne pomíjivost druhých. Naši, mou! Mluví se o mém zániku, když mě kněz na počátku postu dělá znamení kříže na čelo popelem z kdysi svěže zelených ratolestí od loňské Květné neděle.
Všechno se změní v popel. Můj dům, můj oděv, nářadí a peníze; les, pole i louka. Pes, který mne provází, i zvíře ve stáji. Ruka, kterou píšu, i čtoucí oko a celé mé tělo. Lidé, které jsem miloval, lidé, které jsem nenáviděl, i lidé, kterých jsem se bál. Co se mi na zemi zdálo velikým, malým, opovrhovaným, všechno se změní v popel, všechno...
(Romano Guardini, O posvátných znameních, str. 28)

+

Doba postní začíná Popeleční středou a končí Velikonočními svátky. (Na Zelený čtvrtek) Na Popeleční středu a na Velký pátek platí přísný půst. (Půst od masa a újma v jídle).
V postní době by mělo dojít k obnově našeho života. Uvědomění si a přiznání Boží velikosti, krásy a dokonalosti. Je dobou uvědomění si toho, že jsme k tomuto Božímu obrazu stvořeni a obnovováni. Proto je i dobou uvědomování si naší velikosti, krásy a dokonalosti v závislosti na Bohu. Ale i vlastní hříšnosti, slabosti a nedokonalosti při našem životě bez Boha.
Tyto kroky jsou důležité pro otevření svého srdce Pánu, pro naši obnovu a vyzdravění.
Je třeba zvážit, zda jsem ochoten vzdát se právě toho, co mi nejvíce svazuje ruce a vydat se cestou, třeba i zásadní změny v mém životě.

+

Křesťanská tradice vyzývá ke čtyřicetidenní postní přípravě na velikonoce, ve kterých jsou obnovovány křestní sliby. V postní době jsme odpradávna zváni k "postu, modlitbě a almužně", tedy ke "skutkům pokání".
Postem se nemíní jen zdrženlivost v jídle a jiné projevy "sebekázně" (zřeknutí se přílišných zábav apod.), ale hlavně zřeknutí se všeho toho, co je v našem životě zbytečné, postradatelné a překážející. Všech nadbytečných a přebytečných "zátěží"
Almužnou se míní pomoc všem potřebným. A to nejen ze svého majetku!

+

Postní doba je vybídnutím, ale i pomocí k obnovení mého vztahu k Bohu, k bližním a k sobě samému. Je přiblížením se k dobrým a moudrým Božím záměrům, je naším posvěcením...

 

www.pastorace.cz

 

Zpět